Moje první kvašená zelenina

zelenina v míse připravená na kvašeníPlánovala jsem ji udělat už pradávno. Ale náhle u mě vyvstala potřeba posílit imunitu a v této nejisté době budou chtít posílit imunitu určitě i další pátrači na internetu.
O tom, jak je kvašená zelenina zdravá, bylo už napsáno mnoho. Příznivé účinky na zdraví má to, že kvašením zeleniny bez přístupu vzduchu vznikají živé bakterie mléčného kvašení. Právě bakterie rodu Lactobacillus přispívají trávení a stimulují imunitní systém lidského organismu. Všechny látky podporující bakteriální aktivitu v zažívacím ústrojí mají souhrnný název probiotika.
I když potravinový doplněk s bakteriemi Lactobacillus lze snadno koupit v každé lékárně, je mnohem lepší i levnější doma kvašená zelenina s baktériemi mléčného kvašení.

Co na 2 sklenice kvašené zeleniny: Hlávka zelí 1,40kg , 2 malé petržele, 6 středních mrkví, kousek celeru, kousek pórku, 1 zelený list kapusty.
Celková hmotnost nakrájeného zelí  1,2kg a ostatní zeleniny cca 0,6kg.
Na 1,8kg celkového množství zeleniny 2 vrchovaté lžičky soli.

Postup: Zelí jsem zbavila středového košťálu a nakrájela do mísy. Byla ho plná ta největší mísa, co doma mám. Pak jsem zelí posypala solí, promíchala a nechala odležet.Ostatní zeleninu (pórek a list kapusty) jsem najemno nakrájela. Kořenovou zeleninu jsem nastrouhala nahrubo.
zelenina utěsněná v kvasné nádoběMezitím odleželé zelí zkřehlo, pustilo šťávu a zmenšilo svůj objem. Vmíchala jsem k němu ostatní zeleninu a směs jsem důkladně promíchala. Poté jsem zeleninu nacpala do připravené kvasné nádoby a rukou utlačila. Použila jsem nádobu o objemu 4 litry, po utěsnění zeleniny pomocí tlačítka s pružinou byla nádoba do poloviny plná. Víčko jsem utěsnila pomocí čtyř klipů.
zelenina při kvašeníSnažila jsem se dodržet pro kvašení dobré podmínky. Kvasnou nádobu jsem nechala na místě se stálou  teplotou kolem 20o C, ale ne na slunci ani u topení. Následujícího dne jsem jeden klip uvolnila. Třetí den zeleninová směs kypěla a pěnila, kontrola ochutnáním, zda je v pořádku, dopadla dobře.
Pátý den jsem vykvašenou zeleninu ochutnala, naznala jsem, že je výborná a tak jsem ji naplnila do šroubovacích lahví. Potřebovala jsem 2 láhve o objemu 0,7 litru, zeleninu v lahvích jsem důkladně stlačila, aby na povrchu byla šťáva vzniklá kvašením (je to důležité pro další konzervaci kvašené zeleniny v chladničce). Láhve jsem uzavřela šroubovacími víčky a dala do chladničky, v níž zůstanou, než kvašenou zeleninu spotřebuji. Do 14 dnů byla zelenina snědena.

Nejnovější poznatky výzkumu probiotik hovoří o tom, že složení mikroorganismů v lidských střevech je u různých jedinců odlišné a že nemusí každému vyhovovat všechno. Je však jasné, že účinek probiotik vyrobených jak z potravin, tak pro lékárny, je jen dočasný a  postupně ze střev vymizí. Proto si probiotika musíme doplňovat pravidelnou konzumací vhodných potravin nebo doplňků stravy tak, aby jich bylo dostatečné množství. Růst zdraví prospěšných bakterií v našem tlustém střevě podporuje konzumace potravin obsahujících vlákninu, tedy dostatek zeleniny.
Kvašená zelenina by se měla jíst často, ale tak, aby se nepřejedla. Nemusí se jí vyrobit hned velké množství, stačí pár lahví kvašené zeleniny v ledničce a až se spotřebuje, dá se  vyrobit  nová várka. Teď jen vymyslet další zeleninové kombinace vhodné na kvašení!
Vaše

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Saláty, Zdravá výživa, Zeleninové pokrmy se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *