Když potřebuji hlídat denní přísun cukrů a glykemický index potravin, ze všeho nejdůležitější je vědět, jaké vlastnosti mají přílohy. Všechny druhy příloh obsahují vysoký podíl sacharidů a jen kvůli nim byl vlastně původně vynalezen glykemický index.
Ale vynechávat přílohy? To je ten největší dietní omyl. Pokud se překrmíme masem, zeleninou a mléčnými výrobky, tělu budou sacharidy scházet. Navíc přemírou bílkovinné, tučné nebo vláknité stravy budeme zatěžovat ledviny, játra nebo slinivku. Správně bychom měli jíst všechno, ale s mírou.
Obilninové přílohy jsou hlavně pohanka, kuskus, bulgur a rýže, případně jáhly. Některé tyto obilniny mohou být upravené loupáním nebo předvařením. Z hlediska dietního jsou nejlepší v přírodní formě, neloupané a celozrnné.
Knedlíkové přílohy se vaří hlavně u nás, v Česku, a nejčastěji hlavně z pšeničné mouky, z bílého pečiva nebo z brambor.
Brambory jako příloha mohou mít několikero úprav. Nejzdravější jsou brambory vařené málo, tedy vařené ve vodě oloupané nebo ve slupce. Americké brambory by na tom mohly být o něco hůř, ale rozhodně lépe než bramborová kaše, která má vysoký glykemický index. Bramborové hranolky, smažené na spoustě tuku, mají hlavně velké množství energie.
Těstoviny se kvalitou a glykemickým indexem liší podle toho, z jaké pšeničné mouky jsou vyrobené. Nejzdravější jsou ty, které jsou vyrobené z pšenice tvrdé, zvané semolina, a mohou být také celozrnné.
Ještě pečivo používám někdy jako přílohu, když mám chuť nebo nestíhám udělat přílohu vařenou. Hlídat si množství snědeného pečiva je dost velký problém, aspoň pro mě. Když si upeču čerstvé pečivo a ono se mi povedlo, snědla bych ho často víc.
O tom, jaký GI mají jednotlivé přílohy a jak velké porce přílohy jíst, chci psát příště. Je to téma obtížné, ale nesmírně důležité.
Vaše