Jestli si někdo myslí, že je to totéž, tak je na omylu. Bez cukru, (té sladké sypké a neužitečné látky používané při přípravě sladkých jídel), se naše tělo úplně klidně obejde. A víte, že lidstvo začalo vyrábět a používat cukr až v 19. století?
Ale cukry (sacharidy) – myšleno složené cukry, dříve nazývané karbohydráty nebo uhlovodany, které jsou ve formě škrobů obsaženy v obilninách, tedy i ve všech výrobcích z mouky, v bramborách nebo rýži, potřebuje naše krev ve formě glukózy pro výživu všech buněk lidského těla.
Dieta bez cukru je tedy možná, nikoliv však dieta bez cukrů. A tak existuje spousta redukčních hubnoucích diet, zaměřených na snížený nebo nízký podíl cukrů ve stravě. Denní příjem cukrů – sacharidů je v jejich jídelníčku snížen na 125g sacharidů a méně. Dnes jsou to hlavně tzv. nízkosacharidové diety (Low Carb Diets).
I když jsou nyní nízkosacharidové diety prohlašovány za nejlepší, odborníci upozorňují, že jejich dlouhodobé dodržování je nebezpečné a že každý člověk je jedinečný ve své denní potřebě sacharidů. Bez cukrů se lidské tělo neobejde a sacharidy pro nás představují „palivo pro mozek“. Přívod sacharidů do těla má dokonce ovlivňovat inteligenci a myšlení. Potvrdí vám to diabetici, kteří zažili hypoglykemii v důsledku nedostatku cukru v krvi.
V dietním programu je důležitější a prospěšnější volit správný druh sacharidových potravin, než sledovat celkové množství sacharidů v jídelníčku. Druh sacharidů popisuje nejlépe glykemický index.
Bližší podrobnosti na toto téma najdete v odborné literatuře, například v knize Glukózová revoluce. Já tuhle knihu čtu často a neustále v ní nacházím mnoho zajímavého.
Vaše