Vláknina v potravinách

Co je vlastně vláknina? Vláknina v potravinách a její přínos pro zdraví se teď neustále řeší ve všech médiích. Vláknina je ta část naší stravy, která je hůře stravitelná, proto ji trávíme déle.
Vláknina v potravinách živočišného původu, jako je maso, mléčné výrobky a tuky, není vůbec obsažena. Vlákninu obsahují v menší či větší míře potraviny vyrobené z rostlin, jako například ze semen, listů a plodů. Čím lépe a důkladněji jsou rostlinné výrobky zpracovány, tím méně vlákniny pak obsahují.

A proč je význam vlákniny v lidské stravě na denním pořádku? V dřívějších dobách jedli naši předci maso málokdy. Většinou jedli převážně stravu rostlinného původu a to ještě jen jednoduše připravenou. Z obilí dělali často pokrmy z celých zrn nebo pekli chleba ze šrotu nebo málo vymleté mouky.
S vývojem lidstva se vyvíjela i potravinářská výroba, lidé přestali jíst celozrnné potraviny, mouku používali jen tu nejlepší bílou, hodně vymletou, začali jíst dlouho vařená a složitě připravovaná zeleninová jídla a lisovat ovocné šťávy. V důsledku nedostatku vlákniny ve stravě proto nastala ve světě epidemie obezity. U lidí dnes ve zvýšené míře dochází k onemocnění cukrovkou a vyskytuje se stále víc onemocnění zvané metabolický syndrom. Teprve v poslední době přišlo lidstvo na to, jak důležitá je ve stravě vláknina.

Tím, že vlákninu trávíme déle, člověk se cítí déle sytý. Po jídle s vyšším podílem vlákniny nemáme tak brzy hlad a nepotřebujeme se přejídat. Strava připravená z čerstvé zeleniny je plná vitaminů a vlákniny a je objemná, zaplní žaludek a dlouho pak nemáme pocit hladu.

Jak uplatnit význam vlákniny v každodenním jídelníčku:

• Jíst celozrnné pečivo, ale jen to, které je opravdu z celozrnné mouky a ne to, které je dohněda obarvené karamelem.
• Zařazovat do jídelníčku pokrmy z luštěnin, z obilných vloček, případně z celých obilných zrn, používat rýži neloupanou natural.
• Semínka ořechů, dýně, lnu, sezamu, slunečnice, dodají tělu kromě vysokého obsahu vlákniny i mnoho vitamínů a minerálních látek.
• Ovoce jíst i s dužninou, tedy s obsahem vlákniny, a nepít jen ovocnou šťávu.
• Zelenina poskytuje vysoký podíl vlákniny a její přínos pro zdraví bude tím vyšší, čím více ji budeme konzumovat v syrovém stavu (dle možností).

A jaké množství vlákniny odborníci doporučují? Denní dávku 30-35 gramů. Nevhodný je příjem vlákniny přes 50 g denně, a může se vám to zdát nemožné. Ale já jsem se jednou z nedostatku jiné potravy hodně krmila suchými ovesnými vločkami a následující den jsem musela k lékaři. Měla jsem silné bolesti břicha a lékařský nález zněl přetížená břišní slinivka. Proto nejezte obilné vločky nebo müsli nasucho!

Kromě dietních vlastností má vláknina také prebiotické účinky, to znamená, že slouží jako tzv. prebiotikum, tedy substrát vhodný pro růst užitečných bakterií v zažívacím traktu. Vláknina se v potravinách vyskytuje ve dvou formách. Odborníci rozlišují vlákninu rozpustnou a nerozpustnou. Vláknina, která je rozpustná, je hodnocena velmi příznivě, protože podporuje růst zdraví prospěšných bifidobakterií v tlustém střevě člověka. Bifidobakterie jsou dobré pro naše zažívání a imunitu. Tím, že rozpustná vláknina na sebe váže vodu, působí i na čištění střev. Vláknina nerozpustná působí zase proti zácpě, střevním problémům a rakovině střev.
Je jasné, že vláknina v potravinách má taková pozitiva, že pokud se nestaráme o její pravidelný přísun do těla, ubližujeme tak svému zdraví.